Povídky od Mizu

"Rád tě vidím Kaze."usměje se nevinně Arael.

"Já tebe ne!"odsekne nasupeně.

"Holky tohle je můj bratranec…“

"Ichigo!"vyštěkne Sora.

"Jo. Počkat co? Ne!"zmate to Araela zatímco Yoe s Cleou se válí smíchy po zemi.

"Co že to? Ichigo?"nechápe onen bratránek. Sora už je u něj a zkoumá ho ze všech stran.

"Tvoje vlasy…“chce Clea vysvětlit důvod, proč ho Sora nazvala jahodou, ale pohled na ni jak je zakousnutá do jeho dlouhých vlasů a s nábožným výrazem je žužlá, ji vrátí na původní stanovisko. Na zem vedle Yoake, která se ještě nevzpamatovala.

"Soro, jahody máš tady."zamává Arael vaničkou nedojedených jahod. Sora vlasy pustí a mírným příjemným větříkem mu je usuší, potom se vrhne po pravých jahodách.

"Takže tohle je Kaze…“zkusí ho znovu představit, ale Sora mu to opět znemožní.

"Jo démon větru. Kaze Tengoku. Říká se, že po tobě často žehlí problémy."

"Chytrá Sora."usměje se Kaze.

"Soro, jak to, že ho znáš?"nechápe Yoake.

"Ty taky znáš Araela. Víš je celkem nemožný, abych neznala někoho jako je démon větru, když se mi v jednom kuse prohání po obloze a odnáší mi moje milované obláčky, kam se mu zachce a já je pak musím hledat jako zatoulané ovce."pokrčí rameny. Kaze nahodí nevinný výraz.

"Já za to nemůžu. Oni jsou tak krásně měkoučcí a načechraný a nádherně je na nich ve spánku poletuje. A pak taky se hezky pozoruješ, když je rozmrzele hledáš a mě proklínáš."začne se rozplývat. Sora se na něj mírně nasupeně podívá a vrátí se ke svým jahodám, které jaksi zmizely.

"Kde jsou?"rozhlédne se zmateně a pohledem spočine opět na Kazeovi, kterému se zbytek jahod vznáší kolem hlavy a on je jednu po druhé jí.

"Moje!"křikne Sora a žene se k němu. To je ovšem Kaze už na obloze a provokativně shlíží dolů.

"Tak si pro ně pojď."pronese a rozletí se pryč. 

"Soro ne."pokusí se ji zastavit Yoake, ale marně. Sora roztáhne křídla a střemhlav letí za ním. Arael s Yoe se nervózně rozhlédnou okolo, jestli si toho někdo všiml, ale všichni lidé se chovají jako by zrovna kouřili marihuanu, a buď se válí smíchy po zemi, objímají se až v drtivém objetí, přispívají každému potulnému muzikantovi nebo třeba se tisknou ke sloupu a vyznávají mu lásku. Oba střelí pohledem po Clee, která se na to dívá a docela se baví. Když si všimne jejich vytřeštěných výrazů, teda Araelova, protože Yoake dřepí na zemi, hlavou mlátí do zdi a snaží se udržet smích, povolí působení své moci a nahodí ten nejnevinnější pohled, na jaký se zmůže. Yoake se mezitím uklidní, ovšem podívaná na zmatené lidi, kteří od sebe znechuceně odskakují, vyjeveně koukají na sloup, prohlíží si svoji prázdnou peněženku, anebo se nechápavě zvedají ze země a oprašují se, u ní způsobí další potlačovaný smích, až se zakucká.

"Neudus se."poradí jí Clea zatímco Arael ji bouchá do zad.

"Dík za radu. A kdo si myslíš, že za to může?"řekne v obličeji celá rudá. Clea okamžitě ukáže prstem na zmatené lidi. Yoake zavrtí hlavou a zhluboka se nadechne, aby do plic nabrala kyslík, který před chvílí postrádala.

"Pojďte. Jdeme domů."pobídne je Clea a jako první se rozejde tím směrem.

"Zajdeš k nám na večeři? Clea vaří skvěle."pozve Yoake Araela přede dveřmi domu.

"Nebudu obtěžovat."zavrtí hlavou.

"Araeli to nebyla otázka. Yoe ti to pouze formou otázky oznámila. I když odmítneš tak na tu večeři půjdeš a v další fázi u nás přespíš."řekne Clea dřív než se začne Yoake rozčilovat.

"Tak fajn."kývne rezignovaně, když zahlédne Yoakin zamračený obličej. Všichni tři se přesunou do kuchyně. Clea se začne ochomýtat mezi lednicí a sporákem a Yoe s Araelem na sebe začnou rozpačitě dívat.

"Tak dost. Yoakinečko co kdybys šla Araelovi ukázat dům a kde bude spát mezitím, co já budu vařit?"nevydrží to Clea. Ti dva se k sobě hodí, zřejmě k sobě navzájem něco cítí, ale chodí kolem toho jako okolo horké kaše. Yoake kývne a i s Araelem se klidí z kuchyně. Clea si oddechne a vrátí se k vaření.

                    --------------------------------------------------

"Kaze já tě… Vrať mi MOJE jahody."vyhrožuje Sora a na slovo moje dá důraz.

"Ale já ti je neberu. Oni za mnou jdou sami."pokrčil rameny. Jahody si poletovaly všude možně, i když už jich moc nezbývalo. Kaze snědl další a uvelebil se na vzdálenějším obláčku.

"Moo."rozčilovala se dál a střemhlav letěla dolů. Kaze si povzdech a vydal se za ní. Ovšem než slezl z mráčku, byla Sora v nedohlednu. Tedy do doby než…

"Když říkám, abys mi je vrátil…“zaslechne z chumlu mraků. Nestihne se ani otočit a někdo ho hodně silně nakopne do zad.

"...tak mi je vrať a neštvi."dořekne Sora a všechny jahody pochytá a pro jistotu okamžitě sní.

"To bolelo."postěžuje si Kaze. Sora se na něho bez zájmu podívá a letí dolů. Tentokrát už doopravdy. Chvíli musí počkat, než kolem jejich domu projdou nějací lidé a pak přistane a schová křídla. Kaze jí jde příkladem. Sora zaleze dovnitř a třískne mu dveřmi před nosem. Prolétne chodbou, málem srazí Cleu a zmizí v druhém patře.

"Diiiiing! Diiiiiiiiiiing! Diiiing!"začne se ozývat naléhavě domem. Clea se vzpamatuje z torpéda, které se kolem ní prohnalo a jde otevřít. Pustí Kazeho a zavede ho do kuchyně.

"Máš hlad?"zeptala se ho. Kaze kývl. Od včerejška nic nejedl. Clea před něj položila talíř s kuřecím plátkem, broskví a americkými bramborami. Kaze na to zůstane chvíli vyjeveně koukat.

"Ano je to jiné než jídlo démonů, ale jedovaté to doopravdy není. Jinak já jsem Clea."představí se.

"Ta Clea? Cleanora? Anděl štěstí a radosti?"podívá se na ni. Clea kývne. Kaze se začne smát.

"Co je tu tak vtipného?"vejde Arael s Yoake.

"Ale nic. Jen… Urami, Kanashi a Fuun z Cleanori šílí. Nikdy by mě nenapadlo, že budeš zrovna takováto."vysoukal ze sebe.

"To ti teda pěkně děkuji a tu Cleanoru si odpusť."šlehne po něm pohledem, až se Kaze přikrčí.

"Jste si jistí, že je to anděl? A ještě k tomu radosti a štěstí?"zašeptá směrem k Araelovi. Clea před ně položí talíře s jídlem. Spíš s nimi s duněním třískne a s úsměvem odejde. Jak Kaze tak Arael se tázavě podívají na Yoe.

"Ano jsem si naprosto jistá. Jen se vyhněte oslovování Cleanora a vlastně všeho co by ji mohlo naštvat."kývne.

"A co ji naštve?"zeptají se svorně.

"No dalo by se říct, že všechno a nic. Je totiž velice náladová, což je celkem problém."vysvětlí.

"Aha."hlesnou.

"Ty Cleo kde je Sora?"

"Proč?"

"No tak trošku se na mě naštvala."přizná ne zrovna moc nadšeně.

"Ach tak. V tom případě bude zavřená nahoře v knihovně."oznámí mu, jako by přesně věděla, co v jaké situaci Sora udělá.

"Musím se jí omluvit."povzdechne si.

"Jo to bys asi měl."přitaká Clea.

"Ano měl bys."souhlasí Yoake.

"Musíš."kývne Arael. Kaze se na ně naštvaně podívá.

"Jdu!"rozhodně se zvedne.

"Nemá to cenu. Neotevře ti, a pokud ano tak tě bude okázale ignorovat."zavolá za ním Clea.

"Ne nemá to cenu."kývá Yoe jako by ani nevěděla, o co jde.

"Ne nemá."přidá se k ní Arael a dá si další sousto.

"Tak to děkuji za podporu."zavrčí.

"Nemáš zač."povzdechne si Clea.

"Za co děkuješ?"nechápe Yoe.

"Co jste říkali?"podiví se Arael. Oba celou tu sobu pouze nábožně koukali jeden na druhého a nevnímali ani to, že se zapojují do rozhovoru ani to, že u toho jí. Clea s Kazem se při pohledu na ně rozesmějí.

"Víš ty co. Za zkoušku nic nedáš."šťouchne do Kazeho, když se dosměje a do rukou mu strčí plnou misku jahod.

"Děkuji."usměje se. Clea na něj pouze spiklenecky mrkne.