Povídky od Mizu

 Vesele jsem se bavila se svými přátely než jsem v zádech ucítila něčí pohled. Otočila jsem se a uviděla Hikari jak se ode mě rychle odvrací. Hikari Harumiya. Nejbohatší a nejnafoukanější holka na naší škole, ale posledí dobou se mi zdá, že ji něco trápí.

"Ruru!"

"Ruru!"

"RU-RU!"

"Co?"obrátila jsem se ke svým čtyřem kamarádům. Fumi Kikushi a Yuri Miraboshi jeden páreček a Mori Yukimi s Rickem Warukimi. Ti dva jsou gayové za což je celá škola odsuzuje teda kromě nás.

"Můžeme jít?"zeptala se Fumi. Právě skončila škola a jdeme do kina.

"Jasně jdeme."usměji se a naposled se otočím na Hikari. Na tváři se jí rozlévá smutek. Hodila jsem si tašku přes rameno a rozešla se za nimi.

"Ruru netvař se jako bys umírala."drcl do mě Mori a chytl mě kolem ramen. Rick si z toho nic nedělá ví až moc dobře, že ho Mori miluje.

"Už zase přemýšlíš o Hikari?"zeptal se mě Yuri. Střelila jsem po něm pohledem, ale musela jsem mu dát za pravdu. Opravdu o Hikari v poslední době často přemýšlím.

"Hele támhle je Loki."řekla Fumi. Podívala jsem se kam ukazuje. Opravdu tam stál. Bratr Hikari. Chvíli jsem se rozmýšlela než jsem za ním vyrazila.

"Loki!"zavolala jsem, aby o mě věděl. Nezastavil se. Věděla jsem, že jde někam kde nebudou hloučky upištěných holek. Moc se mu to nepovedlo tak ztrápeně zastavil a otočil se ke mě.

"Copak Rurumi?"zeptal se mě s úsměvem. Já ten jeho úsměv prostě miluji, ale chovám se jako bych o něho neměla zájem. No jsem prostě blbá, protože Loki o mě má zájem a já se chovám jako bych jeho city neviděla.

"Co je to v poslední době s tvou sestrou?"Lokimu pokleslo obočí. Nejspíš čekal něco jinýho.

"Já sám moc dobře nevím. Poslední dobou se chová jako by ji posedl anděl dobrého vychování a démon smutku zároveň. Chová se slušně snaží se všem vynahradit to jak se k nim chovala, ale tváří se jako by měla na srdci řetězy ze stříbra."vychrlil na mě. Loki je tak trošku na ty fantasy postavy. A nejradši má démona Lokiho. Asi protože se tak jmenuje. Ale Hikari tak teď vážně vypadá. Zkousla jsem si ret.

"Loki!"začali se překřikovat ty slepice co ho chcou jen pro sebe. Otočila jsem se, že odejdu než mě Loki chytnul a přitáhl si mě k sobě. Zadíval se mi do očí těma svýma nádhernýma jantarovíma kukadama. Srdce mi aspoň třikrát vynechalo a když mě políbil měla jsem dojem, že se mi zastavilo úplně. Jen jsem tam stála jak solný sloup stejně jako ty slípky. Loki se na mě usmíval. Už jsem otevřela pusu, že mu něco řeknu když mě z obou stran chytl někdo za ruce. Byl to Mori a Rick.

"Co to k čerty bylo Rurumi? Neříkala jsi, že ho nechceš?"zavrčel mi do ucha jeden kluk z naší třídy co mě balí.

"No to jsem sice říkala, ale neříkala jsem, že se mi nelíbí."řekla jsem jako ve snách než jsem se vzpamatovala.

"A taky jsem v životě neřekla, že chci tebe tak se mi nepleť do cesty. Je to moje věc s kým se budu líbat."odsekla jsem mu přímo do ksichta. Zůstal na mě vyjeveně zírat zatímco se všichni rozesmáli. Dokonce i Loki se smál. Zamířila jsem směr kino. Jdeme na nějakou hororovou blbost. Celý kino jsme se celkem bavili. Po kině jsem zamířila domů a dalšího dne do školy. Hikari zase seděla na svém místě jako hromádka neštěstí. Rozhodla jsem se s tím něco udělat. Mělo zvonit za 5 minut. V hlavě se mi zrodila myšlenka vynechat dneska školu a podniknout něco s...

"Hikari můžeš jít na chvíli se mnou?"zastavila jsem vedle ní.Ztrápeně se na mě podívala.

"Proč?"zeptala se zase tím svým panovačným hlasem. Nemám náladu se s ní hádat a tak jsem ji chytla za ruku a vytáhla ji ze třídy zrovna když vcházel Loki. Zmateně se na mě podíval. Jen jsem se na něj usmála. Vyběhla jsem ze školy a táhla Hikari na pouť která byla zrovna v našem městě. Včera jsem dostala kapesný a rozhodla jsem se ho utratit s Hikari.

"Tak Hikari teďkom se budeme bavit a ty mi řekneš co ti poslední dobou je."oznámím jí. Nevěřícně se na mě dívá.

"A proč bych to měla jak dělat?"zavrčí vztekle.

"Tak hele Hikari. Poslední dobou vypadáš jako chodící neštěstí a každou chvílí mě provrtáváš pohledme tak si nehraj na nedotknutelnou, když vidím, že ti něco je!"oplatím jí podrážděný tón.

"Já-já...Promiň Rurumi. Uvědomila jsem si, že moje chování nebylo zrovna nejlepší. Začala jsem sedovat spolužáky a ty jsi se stěma svýma kamarádama tak hezky bavila. Neodsuzuješ dokonce ani Yukimiho a Warukimiho. Říkala jsem si jestli byste mě vzaly mezi sebe i když jsem se chovala jako husa."začala fňukat. Objala jsem ji kolem ramen a odvedla na horskou dráhu.

"Rurumi to ne."zaúpěla.

"Pro tebe Ruru. A ano. Dnešek si užijeme."usmála jsem se a než Hikari stihla protestovat seděly jsme a rozjížděli se z kopce. Po horské dráze jsme lítali po celé pouti. Zašli jsme na střelnici kde mi Hikari vystřelila řetízek best friend který šel rozpůlit na dvě půlky. Jednu jsem dala jí a tu druhou si pověsila kolem krku. Vyfotili jsme se, šli jsme na japonské provedení londýnského oka a na plno dalších věcí.

"Rurumi..."

"Ruru."přerušila jsem ji.

"Dobře Ruru děkuji ti za ten dnešek."děkovala mi když jsme se vraceli na poslední hodinu ve škole.

"Nemáš zač Hikari. Nemohla jsem se jen dívat jak se trápíš. I Loki říkal, že se nechováš normálně."usmála jsem se na ni.

"Ty jsi se o mě byvila s mím bratrem?"zděsila se Hikari.

"Jo říkal že se chováš jako by tě posedl anděl dobrého vychování a démon smutku zároveň."drcla jsem do ní. Nevěřícně se na mě podívala.

"Tak to je zvláštní nikdy se o mě nestaral."

"A ty se mu divíš? Chovala..."

"Jo já vím. Chovala jsem se nesnesitelně."přerušila mě. Neodpověděla jsem jí a vklouzla do třídy.

"Kde jste byly?"zavrčel na nás učitel. Už jsem se nadechovala k odpovědi než mě zarazila Hikari.

"Omlouvám se. Vytáhla jsem Ruru ven. Říkala mi, že budeme mít problémi, ale já potřebovala někoho normálního, kdo se vyzná ve městě. Mě všude vozí autem a rodiče by mě stejně nepustili. Už se to nestane."zalhala. Vděčně jsem se na ni dívala.

"Jo aspoň pro tentokrát. Cvhíli si budeme hrát na slušné studentky."špitnu směrem k ní. Učitel nás jenom mávnutím ruky usadil. O přestávce ke mě přistoupil Loki.

"Jak jsi to udělala?"podíval se na mě a pak na svou sestru. Nic jsem neřekla, stoupla jsem a políbila ho.

"Loki nechtěl bys se mnou chodit?"zeptala jsem se ho zatímco jsem mu vysala na krku. Loki mě místo odpovědi políbil.

"Předpokládám, že to znamená ano."usmála jsem se a polibek mu oplatila.

"Ruru nesněz mi bratra."uslyšela jsem pobavenou Hikari.

"Neboj."mrkla jsem na ni.

"No konečne Ruru. Už jsme si začali dělat starosti kdy se dáte do hromady."ozvala se za mnou Fumi. Vyplázla jsem na ně jazyk. Loki se začal smát a přitiskl mě k sobě. Tohle je vážně skvělej den. Hikari se stane jednou z nás a jestě začnu chodit s Lokim? Koho by to napadlo?

Konec