Povídky od Mizu

 Zase tu byla další nudná mise. Měli jen dohlídnout na festival v nedalekém městě. Poslední dobou se tam prý motají podivné stíny a starosta nechtěl riskovat, že se něco pokazí. Poslední dobou byly všechny mise na dvě věci. Levné a nudné. Dojeli na nádraží ale kvůli Natsuovi museli chvíli počkat, než se vzpamatuje. Hned poté se vydali k domu starosty. Dozvěděli se, že festival začíná za dva dny a trvat bude tři. Byli ubytováni a šli se rozhlédnout po městě. Nebylo nijak velké ale zase ne z těch nejmenších. První den se nic neobvyklého nestalo kromě těch stínů. Vlastně to byl jeden velký. Po druhém dni už o své misi nemohli říct, že je nudná. Na palouček za městem přistál neznámý tmavě zelený drak. Všech pět se tam okamžitě přihnalo, zatímco vystrašení obyvatelé, prchaly k městu. To co se stalo dál, ovšem nikdo nečekal. Dračice nezaútočila, jen si zkoumavým pohledem měřila město. Natsu a Wendy cítili podivný smutek a touhu po pomstě.

"Zabili ji. Zabili ji. Zabili ji." Opakovalo se jim stále v hlavě. To všechno kvůli dračici před nimi. Před očima se jim probleskly vzpomínky draka a nějaké dívky asi před patnácti lety.

"Přestaň!" Vykřikl Natsu a vyšel k dračici blíž.

"Tím že zabiješ každého člověka, který se ti připlete do cesty, nic nevyřešíš!"

"Myslíš, že by ti za tohle poděkovala? Že by chtěla, abys ji pomstila takhle?" Nepřestával křičet.

"Pomůžu ti najít pravého vraha. Najdu ho a přivedu ti ho, ale už přestaň chovat nenávist ke všem lidem!" Dračice otočila svoji zelenou hlavu na Natsua. Všude se šířilo nesnesitelné ticho. I lidé z města ztichli a napjatě vykukovali zpoza domů.

"Dobrá. Budu ti věřit synu Igneela. Přestanu nenávidět lidi, ale ty splníš svůj slib a přivedeš mi vraha mé dcery." Rozlehne se tichem hlas dračice, která následně roztáhne křídla a odlétne.